Oprava poškozeného videa v prohlížeči

Co tato stránka vlastně kontroluje

Vyberte video a tato stránka projde celý datový proud, najde snímky s poškozenými daty a ukáže vám na časové ose, kde jsou. Oprava pak uloží nový soubor, který obsahuje jen snímky, jež jde dekódovat, takže se výsledek přehraje bez zasekávání. Vše běží na vašem zařízení – nic se nenahrává.

Uvnitř MP4 nebo MOV je každý snímek H.264 nebo HEVC uložený jako řetězec: číslo udávající délku, za ním přesně tolik bajtů obrazových dat, pak další délka a tak dál, dokud data snímku neskončí. Řetězec musí skončit přesně na konci dat. Pokud je některá délka nulová nebo ukazuje za místo, kde data končí, bajty tohoto snímku nejsou tím, za co je soubor vydává.

Po kontrole délek paketů nástroj každou skupinu snímků dekóduje. Pokud dekódování selže, skupina se vyřadí a kontrola pokračuje od dalšího klíčového snímku; časová osa označí celou zasaženou skupinu, protože přesný snímek, na kterém dekódování selhalo, nemusí být známý.

Pokud jste někdy pouštěli poškozené video přes ffmpeg a viděli, jak výpisem běží Invalid NAL unit size (0 > 1241), hlásí to přesně tento stav. Přehrávače na něj obvykle reagují zaseknutím, přeskakováním nebo rozmazanou změtí bloků – nic jiného s bajty, které chybějí, dělat nemohou.

Ověření vyžaduje dekodér pro kodek videa. Prohlížeč, který video neumí dekódovat, nemůže opravenou kopii ověřit.

Dva druhy poškození a každý vypadá jinak

Snímky s poškozenými daty. Něco zapsalo chybné bajty – přerušené kopírování na flash disk, selhávající paměťová karta, synchronizace, která skončila v polovině. Délka a index souboru jsou v pořádku a video se normálně otevře, ale jednotlivé snímky uvnitř jsou nepoužitelné. Na časové ose se zobrazí jako značky rozeseté všude, kde k poškození došlo.

Useknuté video. Stahování nebo přenos skončil předčasně. Hlavička pořád uvádí původní délku, takže přehrávače ukazují časovou osu v plné délce, ale obrazová data někde v průběhu prostě končí. Stránka to pozná tak, že porovná délku, kterou soubor uvádí, s posledním snímkem, ke kterému se skutečně dá dostat – na časové ose je to jeden šedý blok na konci.

Oba případy je dobré rozlišovat, protože od nich můžete čekat něco jiného. Roztroušené poškození vás často stojí sem tam sekundu. Souboru useknutému na 40 % chybí 60 % videa a žádný nástroj nedokáže vymyslet to, co se nikdy nezapsalo.

Proč je opravený soubor kratší

Snímky videa nejsou na sobě nezávislé. Klíčový snímek obstojí sám, ale snímky za ním jsou uložené jako rozdíly oproti němu – když jsou tedy poškozená data klíčového snímku, jsou nepoužitelné i všechny snímky, které na něm závisejí, přestože jejich vlastní bajty jsou naprosto v pořádku. Proto soubor s deseti poškozenými snímky může přijít o podstatně víc než deset.

Oprava ponechá jen snímky, které jde skutečně dekódovat, a mezery uzavře, takže se výsledek přehraje od začátku do konce a nezamrzne tam, kde bylo poškození. Daní za to je, že výstup je kratší než originál přesně o to, co se vyřadilo. Stránka vám to číslo ukáže dřív, než se rozhodnete, a pak znovu u výsledku.

Ve výchozím režimu se ponechané snímky kopírují bez překódování. Úplná kontrola dekódování chvíli trvá; volitelný režim „Ponechat i snímky s neúplným obrazem“ ponechané video překóduje.

Zvuk zůstane zachovaný a synchronizovaný. Po uzavření mezer už obraz neodpovídá zvukové stopě původní délky, a proto se zvuk stříhá přesně podle stejných hranic – každý ponechaný úsek obrazu si nese vlastní úsek zvuku, posunutý o stejnou hodnotu. Uvnitř úseku jsou obraz a zvuk pevně svázané; posunutý může být zvuk jen ve švech mezi úseky, a nikdy o víc než polovinu jednoho zvukového paketu, tedy zhruba o deset milisekund. To je řádově méně, než kolik kdokoli rozpozná jako nesoulad zvuku s pohybem rtů.

Co tento nástroj nedokáže

Soubor, který nejde vůbec otevřít, tady nezachráníte. Každé MP4 obsahuje index, který popisuje, kde leží jednotlivé snímky. Pokud je index poškozený nebo chybí (to se často stává, když se záznam přeruší dřív, než se soubor dokončí), není podle čeho postupovat a stránka vám to řekne, místo aby se donekonečna točila. Takové soubory zachrání jen původní zdroj nebo nástroj, který index sestaví znovu odhadem hranic mezi snímky.

Zvuk se na poškození nekontroluje. Existující zvukové pakety se zkopírují a zkrátí tak, aby odpovídaly ponechanému videu. Poškozený nebo už chybějící zvuk tímto postupem obnovit nejde.

Jen H.264 a HEVC. To jsou kodeky, které ukládají snímky s údajem o délce na začátku, a právě ten kontrola čte. MJPEG, MPEG-4 Part 2 a další ukládají snímky jinak – změřené tímto metrem by všechny vypadaly poškozené, a proto je stránka raději odmítne.

Časté dotazy